Je důležité, aby děti jedly zeleninu: naučte je to.

Stále častěji je kladen důraz na důležitost pravidelné konzumace zeleniny a její blahodárné preventivní účinky před chorobami. V praxi je ale občas problematické dostatek zeleniny konzumovat. Na Západě jsme ještě daleko za doporučenou denní dávkou zeleniny (250 gramů/den pro dospělé). Doporučený denní přísun zeleniny není splňován v 88% zemí.

Nikdy není pozdě začít jíst zeleninu

Proč nám nejde jíst tolik zeleniny? Přesně s touto otázkou se stýkáme často. Zároveň ale také víme, jak je náročné naučit se něčemu novému nebo změnit své stávající návyky. Jakožto rodič/čtenář byste se měli zajímat, zda s touto informací dále pracovat. Odpovědí je, že určitě. Nejsnazší cestou, jak u dětí vzbudit zájem o zeleninu, je naučit je jíst ji co nejdříve. I chuťové preference se touto dobou formují, a po celý život zůstávají poměrně neměnné. Právě to může ovlivnit budoucí stravovací návyky vašich dětí. Znáte to, "co se v dětství naučíš..." - to zde naprosto platí. Budu to říkat pořád; dětem dávejte zeleninu od raného věku a buďte trpěliví.

Dbejte na to, co děti jedí

Z vědeckých studií víme, že malým dětem chutnají hořké a kyselé chutě, což znamená, že se jedná o ideální čas na vyzkoušení zeleniny, aby si tyto chutě osvojily. Vaše díte však hned nerozpozná, zda mu to chutná. Musíte je sledovat a jako rodič pak poznat, co vám chce dítě sdělit. Například pokud se vaše dítě při prvním soustu roztřese, neznamená to hned, že mu jídlo nechutná. Může to znamenat, že dítě potřebuje ještě chvíli čas na to, aby si tuto novou chuť osvojilo. Proto jsou děti občas legrační a dělají obličeje, když ochutnávají nové věci. To také neznamená, že jim nechutnají, někdy jsou jen překvapené nově objevenou chutí.

Jak si tyto signály vyložit

Až příliš často jsou tyto signály interpretovány jako nechuť. Ze studie však víme, že byste dětem měli stejnou chuť nabídnout v průměru 5x až 10x než si na ni zvyknou. To neznamená, že si dítě nemůže vybírat. Stejně tak to může znamenat, že si dítě tříbí chutě, ale trik je v tom, že byste dítěti měli dávat i jídlo, které napoprvé odmítlo.

Chválit a chválit

Doporučuji začínat s malým množstvím a chuť budovat postupně. Děti také pravidelně chvalte při každém soustu. Například "dobře, že si pochutnáváš". Tím spíš si dá vaše dítě další sousto. Zatímco pokud budete hovořit v negativním smyslu, "nechceš si dát víc nebo nechutná ti to?", dítě nebude mít motivci jídlo zkoušet dál. Mimochodem, ochutnávání malých soust je důležité pro to, aby se dítě soustředilo na novou chuť a naučilo se jí.

V praxi

Nedávno mě v ordinaci navštívila italská maminka se šestnástiměsíční holčičkou. Maminka chtěla vědět, jestli svou dceru správně krmí. Poté, co jsme se podívali na video s večeří, jsem s ní přesně tyto věci probrala. Co mě však překvapilo, bylo, jak jsou gesta i zvyky univerzální. Maminka svou dceru pravidelně chválila při každém soustu. A to ve svém rodném jazyce. Slyšela jsem tak "bravo, bravissima, motto buono, bene così". Aniž bych uměla italsky, podle reakcí a mimiky maminky i dítěte jsem hned poznala, že se jedná o pozitivní komunikaci. To potvrzuje, jak důležité je reagovat na signály, které vám děti dávají.

Ignorujte zlobení a podporujte v pozitivním chování

O dětské poslušnosti již bylo vydáno množství studií. Opakuje se v nich, že je lepší děti chválit, pokud věci dělají správně, raději než okřikovat při neposlušnosti. Občas je i lepší ignorovat určité negativní nálady, protože zákazy a tresty si opět vyžadují pozornost. A děti pozornost vyžadují, tím pádem by si ji zasluhovali svým špatným chováním. Čím více děti chválíte, tím více se chovají slušně a nemají sklony ke špatnému chování k získání si pozornosti. Ignorování pomůže pouze v momentě, pokud je dále nahrazeno pochvalou za příkladné chování.

Zkuste to

I dospělí jsou rádi chváleni, stejně jako děti. Co může přijít normální dospělému, ale může být nová nebo složitá zkušenost pro malé. Musí se toho ještě spoustu naučit a objevit. Malé komplimenty tak ukazují správnou cestu. Například pokud dítě drží lžíci a bere si sousto, ale jídlo mu ze lžíce spadne, můžete ho pochválit alespoň za snahu. Vymýšlení pochval je zábava a zároveň i způsob, jak pozitivně ovlivnit chování vašeho dítěte a dodat mu sebevědomí. Zkuste to!